Na světlých místech, sutích a svazích
v našem Prokopském údolí vykvétá časně z jara až 3 m vysoký, opadavý keř, se žlutými hrozny květů.
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris), na rozdíl od jiných a u nás nepůvodních druhů z čeledi dřišťálovitých pěstovaných v parcích, má opadavé listy. Roste většinou na chudých vápenatých půdách a suchých výslunných svazích. Žluté květy uspořádány v převislých hroznech se šestičetnými korunními lístky. Plodem je elipsoidní, asi 1 cm dlouhá červená bobule. Výrazným znakem, což znají naši brigádníci, kteří do něj někdy omylem střihnou, je až velmi nápadně žluté lýko. Na tento znak je před zahájením vyřezávání náletových dřevin upozorňujeme, protože dřišťál patří mezi chráněné rostliny. Navíc je to i významná včelařská dřevina.
Dřišťál byl v minulosti téměř vyhuben. Byl považován za mezihostitele rzi obilné a v ČSR bylo v důsledku vládního nařízení z roku 1939 o povinném hubení dřišťálu obecného a mahónie cesmínolisté (Mahonia aquifolium) vymýceno přes padesát tisíc dřišťálových keřů. V Německu byl zlikvidován téměř zcela. Dnes se má za to, že dřišťál v přenosu rzi obilné nehraje až tak podstatnou roli.
Dřišťál obecný je veden také mezi jedlými a léčivými rostlinami. Obsahuje látku berberin, které obsahuje stejné množství jako mahónie. Je to alkaloid, který je v malých dávkách léčivý při nemocech jater, ledvin a žlučníku. Ve větších dávkách je ovšem jedovatý.
Kam dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
![]()