Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 

Logo Hm PrahaJe to pro Prokopské údolí přínos nebo ztráta...?

  Jak se často stává, občan je postaven před hotovou věc, finančně jeho daněmi  pokrytou, ovšem se zákony, nařízeními a přírodou silně "na čtýru...".

 Mapa kone Prevalskeho Divci hrady"Hlavní město Praha na projekt chovu koní Převalského na Dívčích hradech pro letošní rok uvolnilo investici ve výši 6,5 milionu korun."

  Po přečtení oznámení na portálu hlavního města Prahy o umístění chovu koně Převalského na Dívčích hradech a uvolnění investic jsme to zprvu brali jako "Aprílový žert". Žel, není tomu tak.

 Toto rozhodnutí je ovšem ve výrazném rozporu,

 a to jednak s platným Programovým prohlášení Rady HMP, konkrétně části o životním prostředí - ochrana unikátních přírodních území a dále s platným Nařízením č.10/2014 Sb. hl. m. Prahy O zřízení přírodních parků na území hlavního města Prahy.

 Rozhodli jsme se k tomuto tématu připojit komentář naší společnosti, která již přes 25 let aktivně pracuje na úseku ochrany přírody Prokopského údolí a bojuje za jeho záchranu. A to nejen proti developerům, ale také častým a opakovaným nekompetentním rozhodnutím orgánů státní správy.


  Kun Prevalskeho 1"Kůň Převalského do české přírody nepatří. Patří do Nové Askánie a do Mongolska. Na Dívčí Hrady patří zejména původní druhy zvířat. Srnčí, králík, zajíc, sysel, koroptev, bažant, křepelka, skřivan, křeček a či třeba dalších cca 16 druhů hrabošů. O původním druhovém zastoupení rostlin ani nemluvě. Stádo koní má být umístěno jinde, než v uzavřené v ohradě, navíc v přírodním parku."

 Dovolujeme si připomenout, že přírodní park znamená klidovou zónu pro původní faunu a flóru. Není to ani tělocvična ani zábavní park ani zoologická zahrada.

Je to poslední místo, které zákonodárce vyhradil pro volně žijící druhy rostlin a živočichů!!!!

  Zde by měl probíhat v maximální možné míře přirozený vývojSnaha předělávat poslední zbytky volné přírody v Praze na mongolskou step, nám připadá pošetiléNeprospěje to ani koním Převalského ani pražské přírodě."


 Statut přírodního parku Prokopské údolí...

 Původní vyhláška č. 7/1993 hl. m. Prahy, o zřízení přírodního parku "Prokopské a Dalejské údolí" a o vyhlášení stavební uzávěry pro tento park byla nahrazena okleštěným nařízením č.10/2014 o zřízení přírodních parků na území hlavního města Prahy. Jedno nařízení pro desítku zcela odlišných typů parků, rozdílných biotopů, stanovišť, druhového zastoupení fauny a flóry a potřebujících pokaždé zcela specifickou péči, je paskvil, který je ve světě naprostou raritou a nemá obdoby.

Ovšem, hned v úvodu nařízení č.10/2014 se píše:

 Ohrada kone Prevalskeho"Tímto nařízením se v hlavním městě Praze k ochraně krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami zřizují přírodní parky a stanoví se omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území." (Tečka.)

 

V části o Prokopském údolí se stanoví:

 "Význam území spočívá v komplexu přírodovědecky cenných ekosystémů především na vápencích siluru a devonu, určujících jeho krajinný ráz. Geologické výchozy s bohatými nálezy zkamenělin spolu s těžbou rozvinutou v devatenáctém století daly vzniknout pozoruhodným terénním útvarům, odkrývajícím geologickou strukturu centrální části Barrandienu. Oblastí výjimečně dochovaného rázu je Dalejský háj naproti bývalému Prokopskému velkolomu – jediný lesní celek, který si podržel přírodní charakter původních teplomilných doubrav, jež v minulosti pokrývaly celé území.Vyhlidkova vez kone Prevalskeho
Dále jsou to přítomné dominantní přírodní znaky – strmý nárazový svah na soutoku Dalejského a Prokopského potoka zvaný Klukovický amfiteátr s protilehlým vrchem Špičákem, hřebeny Bílých skal lemující ostrožnu Butovického hradiště, masiv Dívčích hradů nad Zlíchovem, holé skalky diabasových aglomerátů novoveské sopky zvané Hemrovy skály či Bílá rokle u hlubočepského hřbitova. Dobře se dochoval ráz člověkem přeměněné krajiny – zejména mnoha vápencových lomů různého typu. Jsou to strmě spadající vrstevní lavice, odkryté výběrovou těžbou v nejstarších dobách, např. umělý kaňon u Jezírka vzniklý vytěžením svisle vztyčených lavic třebotovských vápenců, monumentální hladké stěny Vysoké, Opatřilka – Červený lom i nedávno opuštěný Prokopský velkolom s vysokou strmou stěnou. Jsou zde i krasové jeskyně, např. soustava Korálových jeskyní nebo Hlubočepská jeskyně ve skalním stupni na návrší Bašta. Částečně dochovaný je krajinný ráz míst, která svoji kulturní identitu odvozují od technických památek - zejména viaduktu Buštěhradské dráhy a viaduktu Pražskoduchcovské dráhy v Hlubočepích, nazývané „Pražský Semmering“. Svým způsobem to platí i o archeologických lokalitách – Butovickém slovanském hradišti a středověkém hrádku na temeni Děvína. Tyto vyvýšené polohy jsou dále cenné neporušenými úbočími a hranami. Hodnoty opírající se o dálkové panoramatické pohledy jsou však devastovány sídlištní zástavbou prakticky všech volných horizontů."


O "profesionání" ochraně přírody našich orgánů státní správy:

Perla zHELPkontaktySS FacebookTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.sponzorFio banka Domu