Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Informace

Jediný rezervní zdroj pitné vody v Praze,

  o kterém málokdo ví, může v případě krizové situace dodat pro Prahu obrovské množství pitné vody. Developeři se právě chystají Vás o něj připravit !!! Seznamte se.

Cisterna navodu Všichni znáte situace, kdy je část sídliště bez vody, jen s přistavenými cisternami. Dokážete si však představit celou Prahu bez vody a bez přistavených cisteren? Vodu na pití a vaření si možná v obrovských frontách koupíte (budou-li obchody vůbec otevřené), svou hygienu omezíte, ale 10 dnů nesplachovaných několik stovek tisíc WC? Epidemie jak vyšitá....

 Málokterý Pražák má vůbec nějaké tušení o tom, že Praha jako velkoměsto má významný podzemní zdroj pitné vody. Rozumějte tomu tak, že některé skutečnosti byly, jsou, a výhledově budou utajovány, aby zvídavá a podnikavá veřejnost, místní či přivandrovaná, si nemohla vyzkoušet co dokáže. Ostatně rozbíjené a ničené stavby, příroda či památky a další, vzbuzují pohoršení slušných a myslících lidí stále. V okolních státech to práve vidíte v přímém přenosu.

 Ale vraťme se k věci. Metro - to je bez výhrady potřebná stavba a nedovedeme si už vůbec představit, že by život bez něj byl možný. Výstavba trasy „B“ byla mimo jiné podmíněna tím, že magistrát vydal povolení stavby vodního díla. Spíše veledíla. Jednalo se především o povolení nových staveb veřejných a vodovodních řádů a kanalizací. To souviselo s provázaným zrušením původních veřejných vodovodů a kanalizací. A také, a to hlavně, stavby 49 velkých vrtaných studní na Smíchově. Ty měly provázanost na 9 sedimentačních jímek, sloužících k předčištění podzemních vod a hlavně stavby atypického přivaděče vody pro technické centrum v délce přes 2 km.

 Systém v tuto chvíli slouží k zásobování vodou výhradně ochranného systému metra, a pravděpodobně (ovšem nepotvrzeně) i výrobce piva, Smíchovského pivovaru. Není nutné popisovat detaily. Ale horizontální vodojem má obrovskou a stálou zásobu podzemní vody v objemu 5.500m3. Celý tento složitý systém se vyskytuje v rámci hustě zastavěné, zalidněné a intenzívně využívané oblasti Prahy 5. S ohledem na současný celosvětový vývoj včetně dlouhotrvajícího sucha, je to mimořádný zdroj vody.

 Tento systém by dokázal i za dnešního, značně devastovaného stavu v důsledku zanedbání údržby, během několika hodin zásobovat pitnou vodou při vydatnosti 70 vteřinových litrů vody až 600.000 obyvatel. A to minimálně po dobu  10 dnů v případě jakékoliv krize.

Teprve pak by došlo k mírnému snížení vydatnosti, za kterou by mohlo dojít k zajištění dalších zdrojů, nebo obnovení původních. Ona již zmíněná představa, několik dnů Prahy úplně bez vody - pití, vaření, hygiena i WC, je pravdu katastrofická.

Nadrz Zelivka Samozřejmě tato voda není svou kvalitou srovnatelná s vodou z Káraného nebo Želivky. Pro tyto účely máme i my, ostatně stejně jako každý silně zalidněný stát, pro účely nouzového zásobování pitnou vodou svá pravidla. Ta stanovilo Národní referenční centrum pro pitnou vodu v roce 2007 jako tak zvaný „havarijní limit“. Podle provedených analýz na základě tohoto limitu, voda nevyhovuje v ukazatelích koliformní bakterie u jednoho vzorku ze tří. Sledované výsledky uvedly i rozkolísanost parametrů jako chloridy, CO2, uhličitany a podobně. S ohledem na zanedbaný stav údržby objektů vodního díla se to dá pochopit. Ale dá se to při zájmu odpovědných institucích napravit.

 Další závažný problém je v tom, že území jen částečně odpovídá rozsahu původně stanoveného ochranného pásma zvláště I. stupně. V současné době je částečně oplocené a zatravněné. Bohužel, ve velké části je volně přístupné a bez jakýchkoli ochranných prvků. Dá se tam nalézt parkoviště autobazaru a také sběrný dvůr. Záhlaví některých vrtů jsou v havarijním stavu. Podle vyjádření odborníků, díky tomu mohlo dojít k další kontaminaci.

 Naši předkové dobře věděli, proč stanovili původní ochranné pásmo tak, aby nedošlo k poškození nebo znečistění jednotlivých prvků vodního zdroje. V tomto pásmu se totiž nesmí provádět výstavba s hlubšími základy. Ty by nevratně poškodily jímací terasu, stabilitu vrtů, přivaděč a ohrozit kvalitu vody jako takovou. Ochranné pásmo II. stupně slouží především k zabránění změny režimu proudění vod.

Hlavní problém však vznikl jinde. Firma Hlaváček a partner, společnost s ručením velmi sině omezeným, se cítí být developerem.

 A tak hodlá plochy „stavebně zhodnotit“! V důsledku toho nepovažuje stávající stanovení ochranného pásma II. stupně vodního zdroje za účelné. Prostě povrchové pozemky hodlá využít k developerské výstavbě a tedy fakticky zlikvidovat vodní dílo jako náhradní zdroj pitné vody pro nouzové zásobování obyvatel Prahy.

 Koncepce této aktivity by jednoznačně způsobila nevratné zásahy do tohoto vodního díla a jednoznačně by jej zlikvidovala jako možný zdroj vody. Taková hrubá nezodpovědnost vůči nám a našim dětem, pod vidinou finančního zisku na úkor přežití obyvatel, se nedá ani komentovat.

Karane zdrojPodolska vodarna

 Z hlediska objektivních celospolečenských potřeby, zájmů a reality současné doby je nezbytné zabezpečit ochranu tohoto významného zdroje a to včetně obou ochranných pásem. Pomíjím skutečnost ohledně stavu zanedbané údržby. To souvisí s obecně platnými předpisy v podobných situacích. Jen jako příklad uvádím, že do I. ochranného pásma je zákaz vstupu osob a neoprávněná manipulace se zařízením na jímání vody. Pásmo musí být zatravněno, pravidelně vysekáváno a biomasa odvážena. Dále se musí minimalizovat rizika změn odtokových poměrů. Ochranné pásmo II. stupně musí být 60m od krajního vrtu a pochopitelně musí být jako takové ctěno.

 Požadavků na zlepšení a hlavně ochrany tohoto zdroje je samozřejmě daleko více. Pro účely Vašeho seznámení se domníváme, že základní informace o těchto skutečnostech jsou v první fázi dostačující.

 Každému, snad kromě developerů, by mělo záležet na osudu Prahy v případném krizovém stavu. Informujte své okolí o možné ekologické likvidaci zdroje a jeho ochranných pásem, místo jeho záchrany.

 Jediný, kdo se v tuto chvíli o tento ožehavý problém zajímá, je radnice MČ Prahy 5. Bohužel, část o likvidaci, ta dopředu myslící, o záchranu.


 

ZEPTEJTE SE ODPOVĚDNÝCH ORGÁNŮ

 Přístup k informacím o životním prostředí představuje prvotní předpoklad kvalifikované účasti veřejnosti na jeho ochraně. Právo na informace o životním prostředí je zaručeno čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

 Právo na informace je v českém právním řádu upraveno dvěma předpisy; zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.


Podpořte záchranu zdroje svými dotazy

  Můžete vznášte jakoukoliv formou na Odbor ochrany prostředí magistrátu HMP, nebo na Výbor životního prostředí MČ Prahy 5.

Věc: Plánovaná výstavba v ochranném pásmu významného zdroje vody a nad jeho vrty na Smíchově firmou HLAVÁČEK A PARTNER. Dále na další nutné zajištění I. a II. stupně ochrany tohoto strategicky významného zdroje vody pro možné krizové situaci v rámci havarijního zásobení vody obyvatelů Prahy a jeho rekonstrukce pro plně funkční krizové zásobení vodou.

Za všechny obyvatele Prahy za aktivitu děkujeme.

SpoPadú

(Děkujeme tímto za vypracované podklady vodohospodáři panu Jaroslavu Poupětovi)


Kam dál:

Perla zHELPkontaktySS FacebookTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.sponzorFio banka Domu